Rubriky
Uncategorized

Výstava Adolf Loos světoobčan v Národním technickém muzeu


Výstava „Adolf Loos světoobčan“ prezentuje stěžejní dílo architekta se zaměřením na jeho realizace v Českých zemích, které dává do kontextu celé jeho tvorby a teoretické práce. Tento kontext ztělesňuje prostorový diagram Loosova života, díky němuž návštěvníci snadno poznají, kdy a kde vznikaly jednotlivé projekty. Loosova tvorba a její principy jsou na výstavě představeny formou trojrozměrných modelů, fotografií a audiovizuálních prvků. Jedním z hlavních cílů výstavy je jejím prostřednictvím přispět k obnovenému vnímání kvality Loosových děl odbornou i širokou veřejností.

Ačkoliv se Loos sám za architekta nepovažoval, jeho názory, a především dílo ovlivnilo generaci jeho současníků i následovníků – architektů.

V přední části výstavního sálu je instalováno první české vydání „Řečí do prázdna“ s Loosovými nejcitovanějšími texty a originální blok mramoru Cipollino ze švýcarského lomu, který Loos nepoužil při stavbě Müllerovy vily a jehož dvě plochy byly vybroušeny speciálně pro výstavu kvůli unikátní struktuře kresby tohoto legendárního mramoru. Tuto úvodní část výstavy doplňují úryvky z Loosových nejznámějších publicistických statí, představené formou audionahrávek, doplněny samostatným vizuálním prvkem, promítaným na bílou stěnu výstavního sálu – videoprojekcí na téma „O stavbě a oděvu“. 

Důležitým prvkem výstavy je obdélníkový diagram Loosova života se schématickou zlatou linkou jeho životní dráhy, umístěný uprostřed podlahy výstavního sálu, kde v průsečících mříže časových a prostorových souřadnic jsou připomenuty nejdůležitější Loosovy projekty v českých zemích i ve světě, nejzřetelněji prostřednictvím souboru nových architektonických modelů postavených budov i neuskutečněných projektů v Čechách a na Moravě. Model světoznámé Müllerovy vily z Prahy – Střešovic, národní kulturní památky ve správě Muzea hlavního města Prahy, doplňují modely Brummelova domu v Plzni, úřednických řadových domů v Náchodě – Babí, neuskutečněného návrhu Jordanova nájemního domu v Brně a tří staveb cukrovarnického areálu v Hrušovanech u Brna – cukerní rafinerie, ředitelské vily se zahradou a ubytovacího hostince v blízkosti nádraží, odborné veřejnosti dosud neznámého. 

Na stěnách výstavního sálu je rovnocenně s modely instalován soubor profesionálních barevných fotografií současné podoby dochovaných exteriérů a interiérů budov v českých zemích, rozdělený podle nejdůležitějších – a konstantních – kategorií Loosovy tvorby: vztahu vnitřního a vnějšího, enfilády, Raumplanu, symetrie a promyšlenosti vnitřního nábytkového zařízení. Loosova vynikající znalost vlastností ušlechtilých stavebních materiálů je představena na poslední sérii fotografií. Výstavu doplňují tři originální sedací nábytkové kusy ze soukromých i veřejných sbírek, které Adolf Loos osobně navrhoval nebo vybral do svých interiérů.

Výstava, kterou ve spolupráci s NTM připravilo Muzeum hlavního města Prahy, je pořádána při příležitosti 150. výročí narození Adolfa Loose a připomíná osobnost, tvorbu a základní ideje tvorby tohoto významného architekta, jehož odkaz je stále aktuální a inspirující. K výstavě připravuje Národní technické muzeum zajímavý doprovodný program, který bude dostupný v živém přenosu.





Source link

Rubriky
Uncategorized

Leonardo: Cesta do tvořivé mysli renesančního génia Leonarda da Vinci


Od 29. srpna až do 10. ledna 2021 máte jedinečnou příležitost zavítat do světa slavného Leonarda da Vinci! Interaktivní výstava Leonardo z produkce společnosti Objevárium nabízí dětem i dospělým prostor pro hravé seznámení se s vynálezy, uměním a vědeckou prací tohoto italského tvůrce, které před více než 500 lety předběhly dobu svou genialitou.

Interaktivní exponáty umožní sestavovat anatomické modely, prověřit funkčnost mechanických strojů, budovat geometrické struktury či vynálezcův přenosný most, obdivovat model Leonardova slavného obrněného vozidla, reprodukovat malířovy nákresy, zatočit Vitruviánským mužem či digitálně upravovat a promítat obrazy slavné Mony Lisy. Nenechte si ujít setkání s tvorbou geniálního renesančního umělce! Přijďte žasnout, obdivovat i inspirovat se.

Výstava je otevřena denně včetně vánočních svátků od 9 do 18 hodin. O Štědrém dnu, 24. prosince, otevřeno od 9 do 16 hodin. Partnerem výstavy je česká společnost Virtuplex s. r. o., největší VR laboratoř v Evropě, která pomáhá využívat virtuální realitu v podnikání.

 

  • V rámci vstupenky na výstavu Leonardo jste zváni i na zámecké nádvoří, kde na děti čeká Vánoční les – interaktivní stezka vedoucí až k betlému. Na zámeckém nádvoří můžete navíc obdivovat betlém ze sena a slámy z dílny Jany Sedlákové.
  • V ceně vstupného je prohlídka zámeckých prostor i souběžně probíhajících výstav v Prodejní galerii i Kočárovně.

 

Doprovodný program k výstavě: 

4. 12. 2020 – 10. 1. 2021: Vánoční les na zámeckém nádvoří aneb pojďme spolu do Betléma (interaktivní stezka pro děti)

13. 12. od 10.00 do 17.00 hodin: Adventní neděle s andělem Gabrielem a vánočními tradicemi – komorní komentované prohlídky jen pro vaši rodinu

24. 12. od 9.00 do 16.00 hodin: Štědrý den na Chvalském zámku se světlem z Betléma

25. 12. 2020 – 9. 1. 2021: Prodloužené DETEKTIVNÍ TÝDNY aneb pátrej na vlastní pěst!





Source link

Rubriky
Uncategorized

Kudy z nudy – Mezi kýčem a akademií. Chromolitografie ve službách reklamy a umění


Prezentovány jsou i ukázky chromolitografických reprodukcí malířských děl, edukační a vědecké ilustrace, svaté obrázky a drobné merkantilní tiskoviny. Principy techniky přiblíží ukázky rozfázovaného tisku na jednotlivých listech a ukázky tiskového rastru.

Chromolitografie byla v době své slávy v druhé polovině 19. století exkluzivní a náročnou technikou vícebarevného soutisku, využívajícího principu sčítání barev a optického efektu tiskového bodu. Její role se však v průběhu vývoje proměňovala od reprodukční techniky s ambicemi takřka imitovat malířská díla, přes využití jako svébytného média na poli reklamy až po ryze služebnou funkci v exaktní vědecké ilustraci nebo v podobě často esteticky pokleslých užitkových merkantilních tisků, které chromolitografii přinesly pejorativně vnímané označení barvotisk. Právě tento aspekt v umělecko-historických disciplínách na dlouhou dobu neprávem deklasoval výjimečná díla, zejména reklamní plakáty, ale i diplomy, či kalendáře, která touto náročnou technikou vznikla.

Chromolitografické tisky představují dnes ve sbírkových institucích raritní doklady vývoje tiskařského řemesla, grafického umění a vizuální kultury 19. století. A to i přesto, že v závěru 19. století dosáhly až masového rozšíření díky rozvoji průmyslového tisku. Do pozornosti badatelů se chromolitografie dostávaly až v poslední třetině 20. století v souvislosti s proměnou paradigmatu klasické hierarchizace umění vysokého a nízkého a zájmem o okrajové projevy včetně reklamy.

Současně ovšem vrůstá zájem o problematiku komercionalizace a také demokratizace umění, která je v souvislosti s chromolitografií coby původně především technikou k reprodukování malířských děl bezprostředně spjata. Chromolitografie umožnila šířit jedinečná umělecká díla podstatně širšímu publiku, nelimitovanému společenskou, vzdělanostní či jinou exkluzivitou a otevřela tak otázky hodnoty originálu i devalvace umění. Vzhledem ke značnému historickému odstupu od éry chromolitografie a jejího docenění se podstatná část hodnotných chromolitografií do sbírkových institucí nedostala a mnohdy se ani nedochovala, známá je někdy i jen ze sekundárních pramenů.

Ne všechny doklady chromolitografické produkce však propadly sítem badatelů a muzejníků zcela neprávem. Z těch, které v něm zůstaly, patří k nejcennějším projevy raného obrazového plakátu, reprezentované dnes nejvzácnějšími artefakty nejvýznamnějších světových sbírek zaměřených na užitou grafiku. Jsou klíčovým materiálem dokládajícím proměnu stylů a estetických preferencí, stejně jako hodnotným historickým pramenem razantních změn ve společnosti 19. století zohledňujícím aspekty životního stylu, zrodu konzumní společnosti i posuny v tradiční genderové hierarchii.

Výstava byla realizována v rámci projektu NAKI II (MK ČR) č. DG18P02OVV011 pod názvem „Plakát jako nástroj komunikace a kulturně-historický pramen: vizuální médium proměn národní kulturní identity v letech 1880–1938, postupy jeho ochrany, uchování a zpřístupnění“.





Source link

Rubriky
Uncategorized

Kudy z nudy – Praha-město pro lidi


Praha je město s neopakovatelným geniem loci a nepřeberným množstvím nádherných památek, město s bohatým kulturním a společenským životem, se skvěle fungující městskou hromadnou dopravou, město ve kterém za posledních pár let začínají ožívat i zapomenutá a zanedbaná zákoutí. Hon za pouhým ekonomickým růstem v průběhu posledních třiceti let však poznamenal v některých aspektech velmi negativně naše hlavní město.

V květnu tohoto roku čtyřicet spolků podepsalo otevřenou výzvu Za Prahu udržitelnou a sousedskou s návrhy na zlepšení kvality života ve městě. Nyní se konají na toto téma setkání a kulaté stoly. SmetanaQ společně s Galerií Jaroslava Fragnera se rozhodli přispět k této veřejné diskusi výstavou Praha – město pro lidi, kde se blíže nahlíží na jednotlivá témata jako je doprava, bydlení, klima ve městě či udržitelnost. 

Součástí výstavy je plánován i kulatý stůl za účasti vedení našeho města, který by měl proběhnout v lednu roku 2021.





Source link

Rubriky
Uncategorized

Betlémy 2020 – Vánoce v Týnském chrámu



Betlémy 2020 – Vánoce v Týnském chrámu



Source link

Rubriky
Uncategorized

Umění za čarou: komentovaná prohlídka na stanici metra Můstek



Umění za čarou: komentovaná prohlídka na stanici metra Můstek



Source link

Rubriky
Uncategorized

Kudy z nudy – Loos Forever ve Winternitzově vile


Více než klasická výstava je to spíš jakýsi prostor pro setkání s Adolfem Loosem, jeho myšlenkami, inspirací, s jeho přáteli a spolupracovníky (především se spoluautorem Winternitzovy vily Karlem Lhotou) v jeho poslední realizované budově. Můžete se posadit do křesla, které používal, číst si nerušeně jeho knížku esejů, poslouchat hudbu, která ho inspirovala a nasát tak dílo Adolfa Loose všemi smysly.
 

Adolf Loos
, původem brněnský architekt je dnes považován za jednoho z průkopníků moderní architektury, který se nebál jít proti proudu a dobovým konvencím. Výstava se kromě jeho tvorby architektonické věnuje i méně známým skutečnostem jeho života a připomíná, že Loos byl mimo jiné výborným esejistou a velmi vlivným pedagogem. Byl také velice společenský a během svého života měl mnoho zajímavých přátel, klientů, studentů a spolupracovníků, kvůli své povaze však také řadu odpůrců.

Mezi Loosovy poslední spolupracovníky patřil český architekt Karel Lhota, se kterým projektoval Winternitzovu vilu, a ještě několik dalších projektů včetně slavné vily Müllerovy. Lhota dnes není příliš známý, nicméně jeho přínos k pozdním Loosovým stavbám je zásadní, a proto se výstava věnuje také jemu.

Expozice je rozeseta po Winternitzově vile, která sama je tím největším exponátem. Možnost uspořádat výstavu o Adolfu Loosovi a Karlu Lhotovi přímo v jejich posledním společném díle dává návštěvníkům příležitost osobně prozkoumat to, o čem se dočtou ve výstavních textech. Výstava je uzpůsobena tak, že návštěvník prochází domem, nalézá místnosti, ve kterých se vyskytují panely s texty, fotografie, artefakty připomínající život obou architektů i knihy, které se k nim nějakým způsobem vážou. Expozice je pojata tak, aby představila oba architekty i jejich dílo, diváka nepřehltila, ale neobvyklou formou mu zážitek ozvláštnila. Například do křesel je možno si sednout a knihy se smějí bez omezení číst, budete tak moci myšlenky a dílo Adolfa Loose nasát všemi smysly.

Součástí výstavy jsou také dvě místnosti s novou stálou expozicí věnovanou samotné Winternitzově vile a rodině pradědečka Josefa Winternitze, která ve vile žila, ale pro svůj židovský původ o ni byla později připravena a její osud hluboce poznamenal jak holocaust, tak komunismus.

 





Source link

Rubriky
Uncategorized

Kudy z nudy – Tradiční výstava betlémů v Muzeu Karlova mostu


V rámci letošní výstavy se seznámíte také se starobylými vánočními pověrami a kouzly, které provázely naše předky v tento slavnostní čas.

Muzeum tradičně představí své unikátní betlémy, například Slaměný betlém v životní velikosti polského umělce Andrzeje Wrzecionka, Vltavský rybí betlém zapsaný v České knize rekordů, Africký z ebenového dřevaNámořnický, či betlém z kukuřičného šustí.

Výstavu je možné zhlédnout od 3. 12. 2020 od 14.00 hod. do 2. 2. 2021, tedy do svátku Hromnic, v Muzeu Karlova mostu.





Source link

Rubriky
Uncategorized

Lucie Tallová – Looking Through



Lucie Tallová – Looking Through



Source link

Rubriky
Uncategorized

Ladislav Vlna – Love or Fight



Ladislav Vlna – Love or Fight



Source link