Home Uncategorized Mezi kýčem a akademií. Chromolitografie ve službách reklamy a umění
Uncategorized

Mezi kýčem a akademií. Chromolitografie ve službách reklamy a umění


Prezentovány jsou i ukázky chromolitografických reprodukcí malířských děl, edukační a vědecké ilustrace, svaté obrázky a drobné merkantilní tiskoviny. Principy techniky přiblíží ukázky rozfázovaného tisku na jednotlivých listech a ukázky tiskového rastru.

Chromolitografie byla v době své slávy v druhé polovině 19. století exkluzivní a náročnou technikou vícebarevného soutisku, využívajícího principu sčítání barev a optického efektu tiskového bodu. Její role se však v průběhu vývoje proměňovala od reprodukční techniky s ambicemi takřka imitovat malířská díla, přes využití jako svébytného média na poli reklamy až po ryze služebnou funkci v exaktní vědecké ilustraci nebo v podobě často esteticky pokleslých užitkových merkantilních tisků, které chromolitografii přinesly pejorativně vnímané označení barvotisk. Právě tento aspekt v umělecko-historických disciplínách na dlouhou dobu neprávem deklasoval výjimečná díla, zejména reklamní plakáty, ale i diplomy, či kalendáře, která touto náročnou technikou vznikla.

Chromolitografické tisky představují dnes ve sbírkových institucích raritní doklady vývoje tiskařského řemesla, grafického umění a vizuální kultury 19. století. A to i přesto, že v závěru 19. století dosáhly až masového rozšíření díky rozvoji průmyslového tisku. Do pozornosti badatelů se chromolitografie dostávaly až v poslední třetině 20. století v souvislosti s proměnou paradigmatu klasické hierarchizace umění vysokého a nízkého a zájmem o okrajové projevy včetně reklamy.

Současně ovšem vrůstá zájem o problematiku komercionalizace a také demokratizace umění, která je v souvislosti s chromolitografií coby původně především technikou k reprodukování malířských děl bezprostředně spjata. Chromolitografie umožnila šířit jedinečná umělecká díla podstatně širšímu publiku, nelimitovanému společenskou, vzdělanostní či jinou exkluzivitou a otevřela tak otázky hodnoty originálu i devalvace umění. Vzhledem ke značnému historickému odstupu od éry chromolitografie a jejího docenění se podstatná část hodnotných chromolitografií do sbírkových institucí nedostala a mnohdy se ani nedochovala, známá je někdy i jen ze sekundárních pramenů.

Ne všechny doklady chromolitografické produkce však propadly sítem badatelů a muzejníků zcela neprávem. Z těch, které v něm zůstaly, patří k nejcennějším projevy raného obrazového plakátu, reprezentované dnes nejvzácnějšími artefakty nejvýznamnějších světových sbírek zaměřených na užitou grafiku. Jsou klíčovým materiálem dokládajícím proměnu stylů a estetických preferencí, stejně jako hodnotným historickým pramenem razantních změn ve společnosti 19. století zohledňujícím aspekty životního stylu, zrodu konzumní společnosti i posuny v tradiční genderové hierarchii.

Výstava byla realizována v rámci projektu NAKI II (MK ČR) č. DG18P02OVV011 pod názvem „Plakát jako nástroj komunikace a kulturně-historický pramen: vizuální médium proměn národní kulturní identity v letech 1880–1938, postupy jeho ochrany, uchování a zpřístupnění“.





Source link

Author

Výstavy v Praze

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.