Desátý ročník putovního festivalu volné improvizace a jiné hudby Hear Me!, pořádaný Starou sítí pro novou hudbu, se letos uskuteční ve spolupráci Asociace Mlok, Českého muzea hudby a HIS voice. Jubilejní ročník se bude konat v sobotu 8. 10. 2022 v prostorách Českého muzea hudby na Malé Straně v Praze. Program festivalu je poměrně pestrý, od tichých klarinetových meditací až po nový žánr „dark forest industrial“, jak popisuje svou hudbu Srnka, další kromobyčejná kapela skladatele Miroslava Tótha. K vidění i slyšení budou zajímavé elektronické nástroje, od historického Číslizvuku, přes několik „kotoučáků“ Revox až po no input mixing board.
Program:
- 18:00 | Milan Guštar
- 19:00 | The International Nothing
- 20:00 | Jérôme Noetinger & Petr Vrba
- 21:00 | Jack-Jack
- 22:00 | Srnka
- 23:00 | DJs 1a1
Milan Guštar (CZ)
Milan Guštar, hudebník, programátor, konstruktér elektronických zařízení, organolog, pedagog a publicista se od 80. let se věnuje vlastní hudební, výtvarné a intermediální umělecké tvorbě ovlivněné minimalismem, ve které často využívá algoritmické a generativní postupy a matematické principy. Tvoří elektroakustickou hudbu i kompozice pro tradiční nástroje. V 80. a 90. letech vedl hudební uskupení Flao YG a tvořil hudbu pro film a divadlo. Vydal několik CD se svými skladbami, které příležitostně provádí též živě. Hudební a zvukovou tvorbu mnohdy propojuje s vizuálními díly, světelnými instalacemi nebo filmy. Kromě vlastní tvorby se Milan Guštar zabývá rovněž výzkumem na pomezí vědy, techniky a umění, především matematickými aspekty hudby, zvukového a vizuálního umění, teorií tónových soustav, organologií a elektroakustikou. Je autorem obsáhlé dvojsvazkové encyklopedické knihy Elektrofony, ve které shrnul historii vývoje a principy fungování elektromechanických a elektronických hudebních nástrojů. Vybrané části své všestranné tvorby má zdokumentované na internetových stránkách www.uvnitr.cz.
Na objednávku festivalu Hear Me! Milan Guštar zahraje na nástroj, který pro České muzeum hudby sám restauroval a který je součástí stálé expozice – Číslizvuk. Číslizvuk je monofonní syntetizér, který byl ve druhé polovině 70. let vyvinut ve Výzkumném ústavu rozhlasu a televize (VÚRT) v tehdejším socialistickém Československu. Nástroj je analogový, základními elektronickými aktivními prvky jsou tranzistory, operační zesilovače a další analogové integrované obvody. V některých modulech jsou použity také integrované obvody číslicové, což ovlivnilo i pojmenování nástroje. Číslizvuk je zcela modulární, jednotlivé bloky nejsou vzájemně propojené, všechny jejich vstupy a výstupy jsou vyvedeny na zdířky na čelním panelu a pro vytvoření signálových cest slouží propojovací kabely. Byly postaveny pouze tři exempláře, které se následně používaly k vytváření elektroakustické hudby v experimentálních zvukových studiích.
The International Nothing (DE)
The International Nothing je psycho-akustické duo, které v roce 2000 založili klarinetisté Michael Thieke a Kai Fagaschinski. Ze svých nástrojů loudí ti dva především dlouhé a tiché tóny, důležitou roli hraje šumění dechu a další vedlejší zvukové produkty, které se u „normální“ hudby zvukaři snaží všemožně vymýtit. Dva klarinetové hlasy se někdy pohybují těsně u sebe, jen nepatrně rozladěné, čímž vznikají diferenční tóny, charakteristické chvění, posluchačský vjem na hranici příjemného a iritujícího, z něhož se občas vynoří zvuková iluze dalších hlasů. Čistě akustickými prostředky se Fagaschinskimu s Thiekem občas daří vyvolat dojem elektronické hudby. Nejde jim ovšem o pouhé hrátky se zvuky, místo zde má i melodická linie, ačkoliv písničkového formátu se nedočkáme. Dvojice odehrála koncerty po celé Evropě, Severní a Jižní Americe a východní Asii a vydala několik alb na japonské značce Ftarri. Do Prahy přivezou aktuální album Just None of Those Things.
„Just None of These Things je dlouhá skladba bohatá na detaily, která ukazuje oba hráče v jejich – doslova – závratně nejlepší formě. Kdo hraje kde a jsou to opravdu jen dva klarinety? Otázky a zase jen otázky, ale vposledku je tu jen jedna jistota: tohle je nejelegantnější a nejpečlivější hudební mindfuck roku.“ Field Notes (Berlin, 02/2022)
http://nichts.klingt.org/, www.theinternationalnothing.bandcamp.com
Jérôme Noetinger & Petr Vrba (F/CZ)
Domácí multiinstrumentalista a neúnavný propagátor volné improvizace a experimentální hudby ve spolupráci s francouzským průkopníkem živé elektroniky Jérômem Noetingerem vytvoří specielní set pro „dvoranu“ Českého muzea hudby. Pomocí hudebních nástrojů, mikrofonů, reproduktorů a několika kotoučových magnetofonů Revox, které Noetinger mistrně ovládá jako zdroj zvuku, promění „dvoranu“ v živou instalaci koncertního vystoupení, při němž se diváci mohou volně pohybovat po prostoru.
Jérôme Noetinger je filmař, skladatel a improvizátor, který hraje na elektroakustické přístroje. Po dlouhá léta působil jako šéf neziskové organizace Metamkine, která se věnovala distribuci improvizované a elektroakustické hudby. Kromě déle či krátce fungujících projektů po celém světě (spolupráce s Lionelem Marchettim, Anthonym Paterasem, Okkyung Lee, Lassem Marhaugem, Kevinem Drummem a mnoha dalšími), Noetinger je respektován především jako člen legendárního audiovizuálního uskupení Cellule d’intervention Metamkine.
Petr Vrba hraje na trumpetu, klarinet, syntezátory a další elektronické nástroje. Spolupracuje s filmaři, tanečníky a výtvarníky a pravidelně vystupuje se špičkou evropské scény volné improvizace (namátkově Axel Dörner, Balázs Pándi, Thomas Lehn, Xavier Charles, Franz Hautzinger) či experimentátory a zvukovými umělci jako Birgit Ulher, Yan Jun, eRikm aj. „Jako trumpetista zkoumá Vrba zapojení trubky v nových souvislostech a vytváření nových kontextů dalšími prostředky, akustickými i elektronickými. Prokazuje při tom obdivuhodnou vynalézavost vedenou okouzlením z akustického zážitku.“ (skladatel a pedagog Jaroslav Šťastný aka Peter Graham o PV)
http://metamkine.free.fr/, https://www.vrrrba.cz/
Srnka (SK/CZ)
Z 80. rokov minulého storočia sa do mnohých na Slovensku vryla spomienka na detskú bábku Raťafáka Plachtu z relácie Slniečko. Dali si otázku, čo to bol za detský horor vysielaný v nedeľu ráno? Tak vznikla kapela Srnka, aby skúsila zhudobniť výroky: „Z čoho ťa bolia nohy?“, „Zavri oči“, „Vedeli by ste niekto zahrať tmu?“, „Tak už prosím ťa nevrč“, „Bol Raťafák tma?“ alebo „Hydinové párky“.
Michaela Pašteková (speváčka), Miroslav Tóth (skladateľ a hráč na elektroniku), Marek Buranovský (gitarista) a Zdeněk Závodný (saxofonista) založili nový hudobný štýl dark forest industrial na pomedzí experimentálneho popu.
Debutový album Vedeli by ste niekto zahrať tmu? vyšiel vo februári 2022 na labeli Tothem records. Na albume sa mixuje stádo zvukov – od temnej industriálnej elektroniky, plazivej tureckej zurny, cez barytónové gitarové riffy, ľadový altový saxofón až po pichľavý ihličnatý basklarinet či ozvuky z Hornej Marikovej. Hustotu nástrojov rozbíja vokál, ktorý absurdnosť obsahu hovorených slov umocňuje ich nekonečnou repetíciou.
Jack Jack (SK/CZ)
Jack Jack je kultovní československá experimentální „noise positive” formace, která předkládá svůj vlastní zvukový experiment v podobě „no-input music”. Pomocí mixpultů a propojovacích kabelů poukazují na dekadentní krásu digitálního echa. Šumy, rány a praskání proměňují v bohaté zvukové krajiny, se kterými nekompromisně a obstojně měnili vnímání zvuku a prostředí punkových garáží či klubů jako byli legendární rožnovský Vrah, bratislavská Obluda, nebo prostředí nezávislých kulturních prostor jako například bratislavská A4, košická Tabačka, vídeňský Fluc, pražský Nod, či Meet Factory. Emoce ticha u moci, aparatura v koncích, zvuky ode zdi ke zdi, koncerty ode dne ke dni, sláva ode dna ke dnu. Za svou kariéru se pomocí zvuků zespod prořezávali přes dna festivalových zlatých klecí Ostravských dnů, trenčínské Pohody, brněnského festivalu New New, či polského festivalu Audio Art. Od bleskurychlého založení „kapely“, které proběhlo během deseti vteřin (v pořadí souhlas, koncept, název, souhlas), se dvojice spontánně i účelově nevyhýbá spolupráci s jinými hudebníky, vizuálními umělci, či kýmkoliv, kdo se nebojí zvuky posouvat směrem k hudbě i mimo ni. Posouvám, nevím kam, ale poslouchám. Mezi ty, kteří byli ochotni nechat se touto minimalistickou, za to velmi komplexní estetikou strhnout a ty, kteří se nebáli a zároveň byli schopni se s touto dvojící na pódiu i mimo něj vzájemně vnímat, patří například grafický designér Michal Fridrich, rakouský hudebník Philipp Quehenberger a mimo jiné i výrobce vinylových desek Ondrej Slivka, díky jehož šikovnosti, odvaze a investované důvěře mohla bez potřeby bezpečnostních pásů masteringu vzniknout mechanicky přímo zaznamenaná improvizace, zvukově syrová, za to velmi trvanlivá limitovaná edice stejnojmenného alba: Jack Jack.
https://jackjacknoise.bandcamp.com/
1a1 (CZ)
Producentské duo Jiří Mareček a Eva Krhutová tvořící jádro mikrolabelu Antimother se za výjimečných příležitostí prezentuje také jako kooperativní jednotka Djs dále dekonstruující již jednou dekonstruovaný žánr postklubu a ohledávající další možnosti atonality, disharmonie a interakce útržků či motivů napříč žánry. Výsledkem jsou improvizované vícestopé mashupy na pomezí hlukových kompozic a taneční neurózy.
https://soundcloud.com/jedenajedna
Festival podpořilo Ministerstvo kultury ČR.
Vstupné: 80 Kč