Okna do pravěku

V expozici Okna do pravěku můžete ve čtyřech výstavních sálech obdivovat jedinečné exponáty, které představují světové milníky v poznání historie života na Zemi a to z dob od prvohor až po čtvrtohory. Seznámíte se zde s prvohorními živočichy prvně popsanými Joachimem Barrandem nebo uvidíte vzácnou nejstarší suchozemskou rostlinu světa Cooksonia barrandei, která pochází z doby před čtyřmi sty třiceti miliony let. Poznáte i jedny z nejstarších známých plazů – třeba druhohorní mořské mosasaury a podíváte se do očí zatím našemu jedinému českému dinosaurovi Burianosaurovi augustai nebo děsivě vyhlížejícímu šavlozubému tygrovi. Zjistíte také, že naše území bylo svědky sopečné činnosti a vzniku různých jezer i močálů. V samotném závěru expozice vás pak uvítá mamut s malým mamuťátkem v životní velikosti a prohlédnete si originální kostru srstnatého nosorožce, který, jak sami zjistíte, rozhodně nechce zůstat zavřený jen ve vitríně.

Tématem prvního sálu jsou prvohorní moře a prvohorní močály. Ačkoliv to může znít neuvěřitelně, více než polovina zkamenělin tu představuje pozůstatky obyvatel jižní polokoule. Během návštěvy prvohorního sálu vlastně sledujete posouvání většiny dnešního českého území z jihu na sever. Postupně putujete z poměrně chladných moří v době kambria a ordoviku až po tropické moře s korálovými útesy a pevninu s tropickými pralesy z dob, kdy naše území překonávalo rovník. Právě zde návštěvníci vůbec poprvé spatří na vlastní oči nejstarší suchozemskou rostlinu světa Cooksonia barrandei.

Další sál se věnuje druhohorám a provede vás subtropickou přírodou ostrova, který se tou dobou rozkládal na většině území dnešních Čech a Bavorska. Tehdejší celosvětové oteplení klimatu doprovázel vzestup hladiny světového oceánu, který proměnil území dnešní Evropy v rozsáhlou soustavu ostrovů a ostrůvků. Zde na první pohled upoutá především model jediného českého dinosaura Burianosaura augustai, který je znázorněn realisticky v okamžiku své smrti. Jeho tělo totiž trhají žraloci na kusy. Tento světový unikát vychází z vědeckých výzkumů nalezené kosti, na kterých byly objeveny stopy po žraločích zubech.

Následuje sál věnující se třetihorám. Za mnohé doklady o životě na našem území v třetihorách vděčíme sopkám, které výrazně určovaly ráz subtropické krajiny v severní části Čech. Zde se seznámíte nejen se sopečnou činností, ale také s živočichy, kteří zde v tomto období žili. Spatříte tak například realistický boj o život lichokopytníka rodu phyllotillon a jeho mláďat, které se zrovna chystá napadnout smečka medvědopsů.

Čtvrtohory představují závěr vyprávění o pravěké přírodě dnešní České republiky. Ukazují reakce živé přírody na opakované změny klimatu typické pro čtvrtohory: na chladná a suchá období dob ledových i na teplejší doby meziledové s mohutnými řekami a nekonečnými lesy. Právě zde na vás čeká obří model mamuta se svým mládětem nebo unikátní kostra srstnatého nosorožce, která je jedinečná především tím, že se dochovala celá.

Na expozici Okna do pravěku navazuje zcela nové téma – fenomén fluorescence minerálů v ultrafialovém záření s názvem Luminiscence. UV je lidským zrakem neviditelné, ale při jeho dopadu začnou některé druhy nerostů vyzařovat světlo různých vlnových délek, které spatřit můžeme. Tento jev je představen v temné expozici, kde se cyklicky střídá běžné osvětlení s krátkovlnným a dlouhovlnným UV zářením. Díky tomu můžete spatřit na první pohled zcela obyčejné kameny, které se ale jako mávnutím kouzelného proutku promění v nádherně zářící různobarevné unikáty.

Nově můžete navštívit také sál s meteority. V původním mobiliáři je vystavena kolekce téměř 400 meteoritů a tektitů (horninami, které vznikají po dopadu vesmírného tělesa na zem). Zvláštní pozornost je věnována meteoritům „s rodokmenem“, tedy meteoritům, jejichž dráhu dopadu na naše území zaznamenal Astronomický ústav AV ČR. Zájmu zde určitě neunikne ani část meteoritu Campo del Cielo. Jeho úlomky dopadly asi před pěti tisíci lety do dnešní severní Argentiny. Exponát o hmotnosti 83 kg je největším meteoritem ve sbírce Národního muzea. Dalším z lákadel tohoto celku je pak jedinečná sbírka tektitů, vzácných vltavínů zejména z jihočeských a jihomoravských lokalit.

Pro děti

Národní muzeum nezapomíná ani na děti. Součástí expozice jsou také unikátní animace, které jsou téměř v každé vitríně. Ty jsou zaměřeny převážně na dětské publikum a velmi hravě a poučně vysvětlují složité procesy vzniku fosílií. Zároveň jsou v každé místnosti haptické exponáty (odlitky reálných fosílií), na které si budete moci sáhnout. V neposlední řadě je expozice doplněna o interaktivní lavice, kde je komiksovou formou představena paleontologie a nejznámější exponáty.