Po mnoho staletí víra zaujímala v lidském životě nezastupitelné místo. Osvětlovala fungování světa, nabízela stabilitu, ochranu a naději v nejistých časech. Do podoby lidové víry v našich zemích se výrazným způsobem promítlo období baroka a s ním související rekatolizace. Mariánský kult, úcta k sochám či obrazům světců a víra v zázračnou moc relikvií získávala v představách venkovského člověka další rozměr. Oficiální, církví prezentovaný výklad se zde mísil s magickým myšlením a dával vzniknout bohaté škále praktik a rituálů, které se odrážely v duchovní i hmotné kultuře našich předků. Mnohé z nich se nacházely na rozostřené hranici mezi tolerovaným a zakázaným.
Výstava se snaží přiblížit pestrý duchovní svět venkovského člověka 18. a 19. století s přesahy do století následujícího. Návštěvníkům odhalí zlomek z rozsáhlé etnografické sbírky ukrývající artefakty spojené s náboženským životem komunity, ale také předměty související s každodenními činnostmi a osobní zbožností. Představeny budou rovněž magické prostředky určené k ochraně před různými druhy nebezpečí, ať už je jím požár, bouře, nemoc nebo loupežníci.