Třetí, a také poslední, ze série diskuzí Večery romské paměti je doprovodným programem výstavy Genocida Romů v době II. světové války, která byla k vidění v Národním památníku na Vítkově. Předchozí komponované programy zasazovaly Romy do kontextu protiválečného odboje, aktivistického boje za uznání holokaustu Romů a Sintů včetně likvidace vepřína v Letech u Písku. Téma odporu proti komunismu, které bude představeno v předvečer výročí Sametové revoluce, tuto trilogii symbolicky zakončí právě v Historické budově Národního muzea.
Jeden z prvních dokumentů, které v době normalizace vydávalo lidskoprávní hnutí Charta 77, byl věnován postavení Romů v tehdejším Československu. Co spojovalo svět disentu a romskou menšinu ve vztahu k tehdejšímu režimu?
„Rok 1989 znamenal pro velkou část české společnosti osvobození z pout rigidního systému, který dusil veškerou spontánní iniciativu. Co ale listopadový převrat přinesl Romům?“ Klade si otázku spisovatel, historik a disident Petr Placák, který diskuzi na téma Romové a disent připravil a sám ji bude moderovat. Pozvání do diskuze dále přijala ředitelka Muzea romské kultury a historička Jana Horváthová, signatářka Charty 77, bývalá předsedkyně Helsinského výbor a bývalá Veřejná ochránkyně lidských práv Anna Šabatová, novinář a spisovatel Patrik Banga a novinář a lidskoprávní aktivista František Kostlán.
Večery romské paměti jsou součástí projektu Centrum Romů a Sintů v Praze, který je finančně podpořen Norskými fondy.
Vstupné: zdarma