Korona není jenom virus svatá Korona byla dle legendy umučena pro svou víru kolem roku 170 v Damašku nebo v Antiochii poté, co se zastala křesťanského příslušníka římské armády sv. Viktora. Národní muzeum poutavě dokumentuje analogii jména světice a koronaviru a zasazuje ji do kontextu minulých pandemií a vyrovnávání se s nimi. Návštěvníci se můžou těšit na doklady ke kultu sv. Korony, na preparáty nakažlivých nemocí i řadu ochranných pomůcek proti nim, jakými byly například polykací obrázky.
Během staletí si sv. Koronu „přivlastňovali“ různí jednotlivci či skupiny. Snad pro způsob umučení roztržení mezi dvěma palmami se stala patronkou dřevorubců a řezníků. Zájem o ni projevili i mocní panovníci. Císař Ota III nechal její ostatky převézt do Cách a Karel IV. údajně dovezl její relikvii do Čech. Možná je zaujala právě souvislost jména s korunou (latinsky Corona) jako symbolem majestátu. V 18. a 19. století byla u nás známa především jako pomocnice hledačů pokladů, hráčů loterií a obecně lidí hledajících cestu z finančních potíží. V této podobě ji ukazuje i reliéf Vojtěcha Eduarda Šaffa, Das Korona Gebet, který je možné na výstavě zhlédnout. Krátce po začátku epidemie COVID-19 byla zřejmě opět pro své jméno zvolena za ochránkyni věřících proti nové nákaze.